V Česku se loni v přepočtu na obyvatele vypilo nejméně piva za posledních 60 let. Restrikce, které z důvodu pandemie covidu zavřely po většinu roku hospody, se v tuzemsku projevily mnohem výrazněji než jinde ve světě. Národní specifikum, mimořádně vysoký podíl čepovaného piva na celkové spotřebě, vedlo k rekordnímu poklesu prodeje piva i výstavu českých pivovarů. Změny, které nevídaná situace v tomto oboru vyvolala, jsou zřejmě trvalé.

"Trh se už nikdy nevrátí do předcovidové doby," předvídá František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. "Lidé si odvykli se bavit společně, což výrazně změnilo způsob konzumace piva, takový trend setrvá," říká Roman Havlík, šéf pivovaru Svijany. "Je to tsunami, kompletně se mění struktura spotřeby piva. Covid mohutnou vlnou urychlil dlouhodobý trend přesunu k vyšší kvalitě, novým stylům, řemeslnému způsobu výroby a prodejů z off-linu do on-line prostředí," uvádí Miroslav Harašta, ředitel Znojemského městského pivovaru a člen dozorčí rady Jarošovského pivovaru.

Český trh s pivem se proto v postcovidovém období více přiblíží okolním zemím, vzroste třeba popularita piva v lahvích a v plechovkách, posílí pozice ležáků a pivních speciálů. Například v Německu se v roce 2019 zkonzumovalo takzvaně on-trade, tedy přes pípu, kolem osmnácti procent piva v zemi, v Česku to byl dvojnásobek. Loni se podíl piva vypitého v tuzemsku on-trade snížil z 36 procent na čtvrtinu. V následujících letech se nezastaví ani další výrazný český pivovarnický trend. "Bude přibývat nových minipivovarů, na trhu je stále dostatek prostoru," je přesvědčen Tomáš Maier, který vyučuje ekonomiku pivovarnictví na České zemědělské univerzitě v Praze. Minipivovarů je v Česku kolem půl tisícovky.

Vysoké marže ze sudového piva jsou pryč

Spotřeba piva se loni v Česku snížila o rekordních sedm litrů na hlavu na 135 litrů piva za rok. Výstav tuzemských pivovarů poklesl o 1,5 milionu hektolitrů na 20 milionů, z toho půl milionu činil propad exportu, milion připadl na domácí trh. Vývoz činí zhruba čtvrtinu výstavu všech českých pivovarů.

Pivovary se potýkají s razantním poklesem prodejů piva z tanků či ze sudů, ze kterých mají vyšší marži než z lahví.

Z hlediska struktury prodejů piva pivovary trápí zejména pokles odbytu v sudech či v tancích, v nich totiž drtivá většina tuzemských výrobců realizuje mnohem vyšší marže. "Ziskovost pivovarů na točeném pivě je zhruba dvojnásobná proti tomu v lahvích či v plechovkách," uvádí ekonom Tomáš Meier. Například půllitr dvanáctistupňového ležáku Radegast se v lahvi v obchodech běžně prodává za osmnáct korun, marže velkých obchodních řetězců na lahvových pivech se pohybují kolem 20 až 30 procent, pivovar jim ho tedy prodává za cenu o něco vyšší než 12 korun. Za stejné pivo na čepu v menších městech zákazník zaplatí kolem dvaatřiceti korun. "Od pivovaru ho nakupuji za 17 korun," uvádí hospodský Roman Holeňa z Hodslavic na Valašsku. Pivo v lahvích tak Radegast prodává obchodníkům výrazně levněji než sudové. Stáčení do skla je přitom pro výrobce nákladnější.

Infografika: Covid vzal Čechům chuť na pivo. Hojná konzumace se už do hospod nevrátí

Spotřeba v hospodách už nebude jako dřív

Ještě před covidem činil podle pivovarnického svazu podíl piva prodaného "přes pípu" 36 procent výstavu určeného pro tuzemský trh. Nyní je to čtvrtina.

Pivovar Bernard v předpandemickém období prodával tři pětiny produkce piva v sudech, po zavedení restrikcí šla přes pípu pouhá pětina výstavu. "Restrikce na nás dopadly citelněji než na ty, kteří většinu piva prodávají v lahvích nebo plechovkách," přiznává Radek Tulis z Bernardu. Společnost loni vystavila 345 tisíc hektolitrů piva, což je o 56 tisíc méně než v roce 2019. Tržby v roce 2020 byly tři čtvrtě miliardy korun, což je o 14 procent méně než v roce předchozím.

Plzeňský Prazdroj, dominantní český výrobce s téměř polovinou tuzemského výstavu, loni ztratil třetinu on-trade trhu, který v roce 2019 činil dvě pětiny jeho prodejů. "Krize obzvláště tvrdě dopadla na ty, kteří jsou orientováni na čepované pivo, to hraje zásadní roli i v našem portfoliu. Ani zvýšený zájem o balené pivo nedokázal tyto ztráty vykompenzovat," říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel firmy. Nárůst prodeje piva v lahvích či v plechovkách činil sedm procent. Na českém trhu Prazdroj, který zahrnuje i značky Radegast či Velkopopovický kozel, loni prodal o 111 milionů piv méně než v roce 2019. Výstav 6,7 milionu hektolitrů znamenal v tuzemsku osmiprocentní meziroční úbytek.

Infografika: Covid vzal Čechům chuť na pivo. Hojná konzumace se už do hospod nevrátí

Ještě větším ztrátám pivovarů zamezilo teplé loňské léto, ve kterém stoupla spotřeba piva o 14 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, i rostoucí popularita domácích výčepů. Lidé si mnohem častěji naráží sudy doma s rodinou či s kamarády.

"Spousta zákazníků si už zvykla na pohodlí domova," uvádí předseda pivovarnického svazu Šámal. Souhlasí i Roman Havlík ze Svijan, podle kterého se prostě řada lidí bude bát do restaurací jít. Gastro trh se navíc podle Havlíka zkoncentruje, prostor se zúží. "Ne všichni provozovatelé hospod otevřou, dostat se na trh bude obtížnější," tvrdí Havlík.

Postavit linku na plechovky se vyplatí

Jako v každé krizi jsou nicméně i nyní na trhu příležitosti, shodují se experti. Je jimi pivo v plechovkách. Jeho podíl na celkových prodejích loni vystoupal o čtyři procenta na šestnáct. Plechovky nabízí velice dobrý poměr ceny a výkonu. "Je to komfortní obal, levnější než sklo," říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel pro střední Evropu společnosti Destila z Brna, výrobce zařízení pro pivovary. Plechové obaly jsou navíc vděčné i logisticky, odpadá starost s jejich vracením, na paletu či loď se jich naloží mnohem více než skleněných lahví, přeprava je levnější. Mnoho menších a středních pivovarů proto zvažuje, jak dostat pivo do tohoto typu obalu.

Jako v každé krizi i nyní trh nabízí mnohé příležitosti. Je jimi pivo v plechovkách, jehož podíl dále poroste.

Plně automatická linka na stáčení piva do plechovek vyjde zhruba na pět milionů korun, pro srovnání celá technologie pro zřízení restauračního minipivovaru stojí čtyři až deset milionů. Velká plechovkárna pro pivovar s výstavem větším než půl milionu hektolitrů vyjde na sto milionů korun. "Postavit ji se dnes takovým výrobcům jednoznačně vyplatí," je přesvědčen Luděk Štěpán. Pivovary, které nemají stáčecí linky na plechovky, si čím dál častěji nechávají pivo "zabalit" u externích dodavatelů. Třeba Pivovar Nymburk stáčí i pro ostatní pivovary.

Budvar zvýšil obrat i v covidu, díky exportu a lahvím

Jít "do plechu" může být pro pivovary i východisko z nadbytečných výrobních kapacit. Ty jsou totiž vyšší než tuzemská spotřeba a vývoz dohromady. "Piva bude přebývat," myslí si František Šámal. Určitý převis nadbytečných kapacit byl na trhu vždy, neboť pivovarnictví jede naplno každoročně zejména ve dvou špičkách, jednou z nich jsou teplé letní měsíce, druhou předvánoční období, jindy jsou kapacity volnější. Plechovky i lahve jdou lépe udat v zahraničí, odpadá starost o vracení sudů, prodejní marže jsou tam obecně vyšší.

Infografika: Covid vzal Čechům chuť na pivo. Hojná konzumace se už do hospod nevrátí

Vysoký podíl baleného piva na celkovém výstavu se v pandemii jednoznačně vyplatil například Budějovickému Budvaru. Státní podnik jako jediný z velkých českých pivovarů loni dokonce zvýšil obrat, o tři procenta. "Táhla nás zvýšená poptávka po lahvových pivech v Německu, retailový trh tam hodně narostl," vysvětluje Petr Dvořák, ředitel Budvaru. Navýšení vývozu ale není jednoduché, zejména pro menší pivovary. "Export je náročný, jak z hlediska lidí, tak nákladů," říká předseda pivovarnického svazu Šámal. Jak již bylo řečeno, na export jde zhruba čtvrtina celkové produkce českých pivovarů.

Razantní propad tržeb přitom zatím prakticky neměl v pivovarnictví vliv na zaměstnanost. Obor v tuzemsku přímo zaměstnává zhruba šest tisíc lidí. Nesnižují se platy ani se nepropouští. Podle Šámala je to tím, že zkušení pivovarníci jsou vzácní a firmy si jich váží. Podíl méně odborné manuální práce díky vyšší automatizací provozů v posledních letech poklesl.

Související

Počet minipivovarů i v krizi roste

Zatím jen omezený dopad měla krize na vznik a fungování minipivovarů, tedy provozů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů piva ročně. Ty díky platné legislativě a zvýhodnění zaplatí na spotřební dani polovinu částky, kterou odvádí velké pivovary s výstavem přes dvě stě tisíc hektolitrů piva za rok. Minipivovary mají v Česku zhruba tříprocentní podíl na celkovém výstavu piva. Podle Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu malých pivovarů, jsou sice státní podpory v souvislosti s pandemií pro malé výrobce "jednoznačně nedostatečné", v souvislosti s pandemií nicméně přerušilo či omezilo činnost podle jeho údajů kolem dvacítky těchto provozů. "Loni vzniklo více minipivovarů, než jich zaniklo," uvádí Šuráň. A staví se další. Investory jsou často lidé či firmy, kteří mají hlavní byznys jinde. Nejsou proto tolik závislí na vývoji pivního trhu. Příkladem může být nový EFI pivovar v Brně, který byl dostavěn loni v listopadu. Stojí za ním investiční realitní společnost e-Finance. Kritická je nicméně podle Jana Šuráně situace u restauračních minipivovarů, kde se výstav propadl o třetinu. "Nejhůře jsou na tom ty s vlastní restaurací v centrech velkých měst. Sráží je mzdy, které se pohybují v rozmezí padesáti až osmdesáti procent přímých nákladů," uvádí Šuráň.

Razantní propad tržeb pivovarů nemá vliv na propouštění. Zkušení pivovarníci jsou vzácní, firmy si jich váží.

Podle ankety časopisu Ekonom je nálada mezi provozovateli minipivovarů vesměs "optimistická". Krizi přestáli díky pružnosti a rychlému přesměrování produkce do lahví či plechovek. Rozšířili on-line prodeje, otevřeli výdejní okýnka, začali stáčet do lahví a plechovek a podpořili prodej sudů do domácností. Některým pomohl i razantní rozvoj nákupů přes dovážkové služby, například pražský minipivovar Hostivar zaznamenal loni proti roku 2019 dokonce mírný nárůst v prodejích. Firma nedlouho před vypuknutím pandemie uzavřela kontrakty s prodejci potravin Rohlík a Albert.

Tuzemským minipivovarům v pandemii pomohl i trend sílící v posledních letech. "Čechy baví objevovat nové chutě, čím dál víc je zajímá, kdo a jak pivo uvařil," uvádí Miroslav Harašta z pivovaru ve Znojmě. Právě minipivovary vyrábějící pivo v malých sériích hodně experimentují. "Množství pivních druhů, chutí a vůní je tolik, že tento potenciál se ještě zdaleka nevyčerpal," říká Dušan Kankus, ředitel Dudáku, Měšťanského pivovaru ve Strakonicích. Podle Meiera může počet minipivovarů v Česku narůst ještě o několik stovek.

Pivovarští obři reagují na nástup nových nápojů

Na rostoucí pestrost nabídky piv a posilování podílu dříve okrajových kategorií reagují ale i velké pivovary. Například Heineken, světová pivovarnická dvojka, od loňska ve fotbalové Lize mistrů propaguje místo klasického ležáku nealkoholické pivo. Nízkoalkoholická piva v současné době zaujímají už více než šest procent celosvětových prodejů společnosti.

Heineken zachytil i nástup popularity "pivu blízké" produkce, která využívá stejných prodejních kanálů a již existujících sítí. Stal se největším světový producentem cideru. "V krizi nebude prosperovat ten největší nebo nejsilnější, ale ten nejadaptabilnější," myslí si šéf Heinekenu Dolf van der Brink.

I Pivovary Staropramen, součást třetí největší pivovarské skupiny světa americko-kanadské Molson Coors, hledají nové příležitosti. "Na český trh tento měsíc uvádíme takzvané hard seltzery," říká mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová. Alkoholické nápoje vyráběné kvašením ovoce či ječného sladu jsou kombinovány s perlivou vodou a obsahují čtyři až šest procent alkoholu. V USA stoupl jejich prodej v roce 2019 o 200 procent na 1,5 miliardy dolarů. Staropramen je bude dovážet ze zahraničí, v Česku už ale na výrobu této novinky naskočil třeba pivovar Obora z Malšic. "Jako doplňkový sortiment se navíc v pivovarech rozvíjí i výroba limonád," doplňuje Luděk Štěpán.

V roce 2020 činil světový trh s alkoholem 189 mi­liard dolarů, podle analýzy společnosti Heineken by přes současný útlum měl trh do pěti let narůst na 281 mi­liard dolarů.