Vzhledem k podílům velkých finančních domů Vanguard, BlackRock, JPMorgan aj. v menších problémových bankách zamířila pozornost investorů velmi rychle k finančnímu sektoru celosvětově. Tržní výkyvy tak v další vlně zasáhly například i evropské banky. Většímu narušení důvěry zamezila americká centrální banka (Fed) a v případě Credit Suisse rychlý postup švýcarských regulátorů. Trhy uvěřily, že je situace monitorována, regulátoři plní svou roli a klienti o vložené prostředky nepřijdou.

Lze současnou situaci srovnávat s rokem 2008?

Zatímco dění, kterého jsme byli svědky před 15 lety, bylo spíše kreditním problémem. V současné době v případě menších amerických bank se jednalo o problém na straně likvidity způsobený špatným řízením úrokového rizika (proti krátkým depozitům držely dlouhodobé americké státní dluhopisy, které během období zvyšování sazeb kvůli dlouhé duraci výrazně ztratily na hodnotě).

Zatímco menší růstově orientované banky doposud nebyly v USA silně regulovány, jiná situace panovala od krize u velkých, systémově důležitých bank, které by měly potenciál vyvolat nákazu v celosvětovém finančním systému. Tyto významné banky jsou dnes mnohem lépe regulovány a kapitalizovány, což jim poskytuje dostatečné rezervy, a to nejen z hlediska kapitálu, ale také likvidity. Paul Fiedler

Dalším aspektem je, že současný bankovní sektor v USA je v řadě věcí odlišný od toho v eurozóně. U menších amerických bank nebylo výjimkou například podnikání v kryptoměnách nebo rizikové financování nových firem. Bankovní systém v eurozóně je pověstný přísnými regulatorními podmínkami, obezřetností a dobrou kapitálovou vybaveností bank.

Vysoké úrokové sazby. Příležitost, nebo hrozba?

Kořeny výše uvedených problémů lze hledat v rychlém růstu sazeb, který Fed činil ve snaze o krocení vysoké inflace. Zatímco v případě Fedu předpokládáme již jen symbolický posun sazeb směrem vzhůru na úroveň okolo 5,25-5,50 %, ECB začala zvyšovat sazby se zpožděním, a proto může mít ještě kus cesty k vrcholu před sebou (sazby by mohla zvednout až k úrovni 3,5-4,0 %). Samozřejmě to vše za předpokladu, že neuvidíme novou epizodu finančních turbulencí.

V českém prostředí pozorujeme dlouho nevídanou situaci, kdy ze střednědobého pohledu mohou dluhopisové investice nabízet obdobné zhodnocení jako akciové trhy a mají tak růstový potenciál překonat inflaci. Důležité však bude, aby investor měl v portfoliu ty správné (kvalitní) dluhopisy. Například české státní dluhopisy jsou schopny aktuálně nabídnout na 5 letech roční výnos okolo 5 %.

Jaroslav Vybíral
Jaroslav Vybíral
Foto: komerční článek

„V rámci spravovaných fondů vybíráme do našich portfolií kromě preferovaných českých státních dluhopisů také v menší míře i vybrané korporátní dluhopisy, a to po pečlivé kreditní analýze. Do vysoce spekulativních emisí neinvestujeme. Navíc v našich portfoliích striktně dodržujeme pravidla diverzifikace tak, aby jednotlivé pozice neměly v portfoliích vyšší podíl než v řádu nižších jednotek procent,“ komentuje Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ve společnosti ČSOB Asset Management.

Související

Text nevyjadřuje názor redakce