Evropským lídrem v inovacích je nově Švédsko, Česko zůstává pod průměrem

Evropská komise zveřejnila letošní European Innovation Scoreboard (EIS), která hodnotí výkonnost inovací v EU a vybraných zemích. EIS sleduje přes 30 indikátorů ve čtyřech oblastech: rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a dopady.

Státy jsou rozděleny do kategorií podle inovačního skóre:

• inovační lídři:> 125 % průměru EU,

• silní inovátoři: 100–125 %,

• střední inovátoři: 70–100 %,

• objevující se inovátoři: <70 %.

Výsledky slouží EU k tvorbě politik jako New European Innovation Agenda, Innovation Act či Startup & Scaleup Strategy a pomáhají odhalit systémové slabiny, například nízkou participaci malých a středních firem či nedostatek rizikového kapitálu.

Jak si stojíme?

Česko je středním inovátorem s výsledkem kolem 80 % průměru EU. Oproti loňsku kleslo o téměř 9 % a v EU je na 19. místě. Soukromé investice do výzkumu rostou, ale veřejná podpora podnikatelského výzkumu spadla o téměř 18 % a dosahuje méně než 60 % evropského průměru.

Přestože pravidelná zpráva o Národní výzkumné a inovační strategii RIS3 hodnotí její implementaci jako úspěšnou, výše uvedené výsledky tomu zcela nenapovídají, byť systémové změny se přirozeně projevují se zpožděním v řádu let. Největšími slabinami je nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, nízká produktivita práce a nedostatečný přístup k vysokorychlostnímu internetu. Naopak silnými stránkami jsou podnikatelské výdaje na výzkum, které se od roku 2016 téměř zdvojnásobily na 90 miliard Kč. Nadprůměrné jsou i naše digitální dovednosti a daří se exportu medium a high-tech výrobků.

European Commission: Publications Office of the European Union

Co nám chybí?

Vztahy mezi akademickým a neakademickým sektorem v ČR dlouhodobě zaostávají. Lidský kapitál je omezený, venture kapitál relativně slabý a transfer technologií spíše přáním než realitou. „Chybí systémové propojení s komerční aplikací běžné u silných inovátorů,“ dodává Tereza Vogeltanzová z enovation. Ve srovnání s vítězným Švédskem je podceňována role malých a středních podniků (MSP). Ve Švédsku zavádí téměř 40 % MSP produktové inovace (157 % průměru EU), téměř třetina jich spolupracuje s dalšími subjekty, což je více než dvojnásobek průměru EU. Export služeb náročných na znalosti je tedy nadprůměrný (105 %).

Zapojení do evropských programů

Účast Česka v mezinárodních programech na výzkum a vývoj je navzdory zlepšování nízká. K lednu 2025 tvořila ČR pouze 1,6 % účastí zemí EU-27 v programu Horizont Evropa, přestože patří mezi nejúspěšnější „widening“ země spolu s Polskem a Portugalskem a její podíl na financování výrazně rostl oproti programu Horizont 2020. Nízká intenzita účasti přetrvává – v ČR je 3,4 účasti na 1 000 vědců a inženýrů, hluboko pod úrovní západní Evropy. Největší prostor pro zlepšení je v zapojení firem v rámci Pilíře III – Inovační Evropa, zaměřeného na přelomové technologie, startupy a komercializaci výzkumu. U výzkumných organizací potom úsilí o zapojení do Pilíře I - Excelentní věda.