Špatná reputace firmy může nábor pěkně prodražit

V ekonomické teorii se běžně pracuje s pojmem rizikové prémie. Na současném trhu práce funguje obdobný mechanismus na straně uchazečů. Pokud je společnost vnímána jako problematické pracoviště – ať už kvůli netransparentnímu vedení, fluktuaci nebo toxické firemní kultuře – uchazeči za to logicky požadují kompenzaci. 

Špatné jméno se tak stává daní, která přímo zvyšuje náklady na nábor i samotnou cenu práce. Může za to transparentnější pracovní trh, k čemuž významně přispívají recenze firem.

Příplatek za špatné jméno: Až pětinu navíc k platu

Podle studie publikované v Harvard Business Review v roce 2016 stojí špatná pověst firmu v průměru minimálně 10% přirážku na mzdě u každého nového zaměstnance. Téměř polovina oslovených odborníků v průzkumu ale také uvedla, že by nabídku od firmy se špatným jménem odmítla i v případě, že by dostali přidáno.

Analýzy v oblasti lidských zdrojů ukazují, že u společností s výrazně poškozenou reputací dosahuje tato „riziková prémie“ až 21 % nad běžný tržní průměr.

Pokud firma ztratí důvěru trhu, její náborová matematika se hroutí v několika fázích. 

• Nižší podíl oslovených odborníků, kteří na inzerci zareagují. Pro dosažení stejného počtu kandidátů je nutné násobně zvýšit investice do médií.

• Kvalitní uchazeč, který vnímá přechod do dané firmy jako riziko, si toto riziko nechá zaplatit vyšším nástupním platem.

• Prodloužení doby, kdy je pozice neobsazená, o několik měsíců znamená odložené projekty, přetížení stávajícího týmu a v krajním případě ztrátu zakázek.

Průzkum LinkedIn Global Talent Trends naopak ukazuje druhou stranu mince. Firmy se silným a pozitivním employer brandingem vykazují až o 50 % nižší celkové náklady na nábor a o 28 % nižší fluktuaci.

Informační nerovnost skončila

Trh práce historicky trpěl výraznou informační asymetrií. Zaměstnavatel měl kdysi téměř monopol na informace o firmě a kandidát musel spoléhat na to, co se oficiálně dozví na pohovoru. To je minulost.

Nejnovější report portálu Glassdoor potvrzuje, že 86 % uchazečů si před odesláním životopisu aktivně prověřuje veřejně dostupné zpětné vazby zaměstnanců. Zkušenosti stávajících i bývalých pracovníků dnes proudí na veřejnost v reálném čase.

Platformy jako JenFirmy.cz mění architekturu českého trhu tím, že sbírají data z terénu. Uchazeči již nespoléhají na naleštěné firemní PR deklarace, ale aktivně prověřují firemní profily i reálná hodnocení z provozu. 

Pro management to znamená jasný signál: reputaci nelze dlouhodobě ukočírovat jenom inzercí, pokud kultura uvnitř pokulhává.

Veřejná zpětná vazba přitom neslouží jen uchazečům. Pro osvícené vedení představuje bezplatný audit interních procesů. 

Opakují-li se v recenzích výtky vůči managementu nebo nefunkčnímu onboarding procesu, nejde o oříšek pro PR, ale o procesní selhání s reálným finančním dopadem.

Reputace jako konkurenční výhoda

Společnosti, které dokáží systematicky pracovat se svou pověstí a kulturou, nezískávají pouze levnější nábor. Získávají tržní výhodu. Důvěryhodná značka zaměstnavatele způsobuje, že uchazeči jsou ochotni akceptovat standardní tržní odměnu, protože riziko selhání či zklamání z pracovního prostředí vyhodnocují jako nízké.

Když dnes firmy vystavují své pracovní nabídky, nesoutěží pouze výší nabízeného platu nebo výčtem benefitů. Soutěží celkovou kredibilitou. 

V prostředí, kde jsou kapitál i technologie relativně snadno dostupné, se schopnost efektivně a levně přitáhnout lidský talent stává jedním z hlavních  cílů. To pak odlišuje úspěšné firmy od těch, které své zisky musí utápět v drahém a neefektivním náboru.